Asymptomatická bakteriurie (ABU) je definována jako přítomnost bakterií (+/- leukocytů) v moči u pacientů bez klinických příznaků nebo známek infekce močových cest.
ABU se diagnostikuje jako nález stejného druhu bakterie v koncentraci ≥ 105 bakterií/ml ve dvou vzorcích moči odebraných v různém čase u osob bez klinických příznaků infekce močových cest (IMC). Leukocyturie, která je častým nálezem u pacientů s ABU, neodlišuje asymptomatickou bakteriurii od IMC.
Etiologicky se u ABU uplatňuje převážně (v 80–90 %) Escherichia coli a vzácně (ve 3–10 %) Staphylococcus saprophyticus, streptokoky sk. B, enterokoky, Klebsiella pneumoniae, Proteus mirabilis.
ABU se vyskytuje u 1–5 % zdravých premenopauzálních žen, 2–10 % těhotných žen, 0,7–27 % diabetiků, 4–19 % jinak zdravých osob vyššího věku, 15–50 % u seniorů v zařízeních následné péče a u 23–89 % pacientů s anamnézou traumatické míšní léze. Naopak u mladších mužů se vyskytuje pouze vzácně; u nich je třeba při opakovaném výskytu bakterií v moči vyloučit chronickou bakteriální prostatitidu.
Asymptomatická bakteriurie odpovídá fyziologické kolonizaci močových cest komenzálními bakteriemi, kdy přítomnost komenzálních bakterií chrání sliznici močových cest před superinfekcí patogenními bakteriemi. Léčba ABU by měla byt indikována pouze v přísně definovaných případech. U ABU nehrozí bezprostřední riziko z prodlení, proto pro volbu antibiotika lze obvykle vyčkat na výsledek vyšetření citlivosti.
Screening ABU a následná léčba se doporučuji pouze u:
- u těhotných žen
- u osob před invazivními urologickými výkony, při kterých dochází k porušeni integrity sliznice močových cest.
Ve všech ostatních případech podání antibiotik pacientům s ABU není indikováno:
• u diabetiků, postmenopauzálních žen, osob vyššího věku umístěných v zařízeních sociální péče, u pacientů po transplantaci ledviny či jiného orgánu, imunokompromitovaných osob s anatomickou či funkční abnormalitou močových cest, pacientů se zavedeným močovým katetrem či před jeho zavedením nebo výměnou,
• před operačními výkony mimo invazívních urologických výkonů spojených s narušením sliznice,
• před ortopedickými výkony.
Zhodnocení významu bakteriurie a případně odlišení ABU od infekce močových cest může být komplikované u osob vyššího věku či osob s funkčním či kognitivním deficitem s rozvojem celkových či nespecifických symptomů, kdy je průkaz bakteriurie často mylně považován za fokus infekce. Proto pro stanoveni diagnózy a etiologie je nejprve nutné vyloučit alternativní infekční ložisko, které vyžaduje zcela odlišnou terapii (pneumonie, divertikulitida, infekce krevního řečiště apod.).
V Laboratořích Mikrochem provádíme kultivační bakteriologické vyšetření moče denně. Před odběrem musí být pacient podrobně poučen o technice odběru. Při odběru je nutno zabránit kontaminaci vzorku moče flórou přítomnou na zevním genitálu, při ústí uretry, příp. při další manipulaci s odebranou močí. Je doporučeno odebrat cca 5 ml (minimálně 2 ml) moče do sterilní 10ml zkumavky s víčkem, popř. do sterilního 30ml kontejneru se šroubovacím uzávěrem. Podrobnosti k odběru moče naleznete v sekci Laboratorní příručka na www.michem.cz. Vzorek moče by měl být v laboratoři zpracován do dvou hodin po odběru nebo musí být skladován a transportován při teplotě 2 až 8 °C (chladničková teplota) a zpracován laboratoří do 24 hodin. Případné dotazy ke kultivačnímu vyšetření moče zodpovíme na telefonu +420 585 206 213.
Zdroj: Nová klinická doporučení pro ATB terapii v ambulantní praxi – Močové infekce na www.antibiotickarezistence.cz