Infekce způsobené kmeny Escherichia coli produkující Shiga toxin (STEC) mohou mít velmi závažný průběh, zejména u malých dětí. Včasná diagnostika je klíčem k prevenci komplikací, jako je hemolyticko-uremický syndrom (HUS).
Možnost vyšetření v Laboratořích Mikrochem
Vyšetření enteropatogenních E. coli provádíme standardně i pro samoplátce v rámci kultivačního vyšetření výtěru z rekta u všech vzorků od dětí 0 až 5 let věku a u vzorků od dospělých s krvavým průjmem. Zachycené kmeny vybraných séroskupin jsou zasílány do NRL/ECS k detekci faktorů virulence.
Proč se nechat vyšetřit?
- Ochrana zdraví dětí – nejvíce jsou ohrožené děti do 5 let,
- Rychlá diagnostika,
- Bezpečnost celé rodiny – infekce se může šířit kontaktem.
Vyšetření lze objednat na odběrových místech v Olomouci, Přerově, Šumperku a Valašském Meziříčí. Odběr vzorku provádí odborný personál přímo v odběrových místnostech.
Podrobnosti o infekci STEC
Escherichia coli je běžnou součástí normální střevní mikroflóry lidí i zvířat. Nicméně, existují také patogenní kmeny E. coli, které mohou vyvolat střevní infekce různého stupně závažnosti či dokonce způsobit systémové onemocnění.
K nejvýznamnějším enteropatogenním kmenům E. coli patří ty, které jsou schopné produkovat toxiny a které se nazývají STEC/VTEC (Shiga toxin nebo verotoxin-produkující E. coli). Podskupinu STEC tvoří enterohemoragické E. coli (EHEC), které představují z klinického hlediska nejzávažnější patotyp střevně-patogenních E. coli u lidí. EHEC kromě produkce Shiga toxinů disponují ještě dalšími faktory virulence, které poškozují buňky střevní sliznice, mají např. gen eae (intimin) zodpovědný za adherenci k enterocytům a tvorbu lézí.
Klinický obraz infekce způsobené STEC zahrnuje křečovité bolesti břicha, průjem (často s příměsí krve) a zvracení. Onemocnění způsobené patotypem EHEC má podobné projevy, s častějším výskytem hemoragické příměsi ve stolici. V některých případech, a to u 5 až 15 % pacientů se STEC, zejména u dětí do 5 let věku, může infekce vyústit v hemolyticko-uremický syndrom (HUS), kdy jde o velmi závažné akutní poškození ledvin, s hemolytickou anémií a trombocytopénií. STEC jsou také původci nekomplikovaných vodnatých průjmů, u cca 50 % pacientů bez přítomnosti zvýšené teploty; popsáno bylo také asymptomatické nosičství STEC v rodinách s výskytem tohoto onemocnění.
Dominantním rezervoárem infekce je hovězí dobytek, kozy a ovce. STEC se přenáší konzumací kontaminovaných potravin, zejména nedostatečně tepelně upraveného hovězího masa, nepasterizovaného mléka a zeleniny, a také fekálně-orální cestou. Infekční dávka je extrémně nízká (<50 bakterií). Inkubační doba je obvykle 3 až 8 dní. Přenos z osoby na osobu je možný u úzkých kontaktů (rodiny, centra péče o děti, mateřské školky, školy, dětské domovy a domovy s pečovatelskou službou, domovy důchodců atd.).
V ČR bylo v letech 2018–2024 hlášeno celkem 343 případů STEC (průměrná incidence 0,5/100000 obyv.), onemocnění vykazuje mírně stoupající trend. Většina případů se vyskytovala u dětí do deseti let věku (0–9letých), celkem 78,7 % případů, přičemž incidence na 100 000 obyvatel byla nejvyšší ve věkové skupině 1–4 roky (6,3) a 0letých (4,9).
Z důvodu závažnosti průběhu infekcí způsobených kmeny STEC jsou tyto zařazeny do systému epidemiologické bdělosti dle vyhlášky č. 389/2023 Sb. Mikrobiologické laboratoře v České republice jsou povinné zasílat suspektní kmeny STEC do Národní referenční laboratoře pro E.coli a shigely (NRL/ECS) v SZÚ Praha, a to zejména séroskupiny patřící do tzv. „TOP 5“: O26, O103, O111, O145 a O157, což jsou séroskupiny nejčastěji detekované u kmenů STEC zodpovědných za závažná onemocnění, včetně HUS. Je však nutno dodat, že ne všechny kmeny „TOP 5“ séroskupin patří k patotypu STEC. Patotyp kmenů E. coli není dán séroskupinou, nýbrž přítomností faktorů virulence. Pro potvrzení patotypu STEC je vždy nutná detekce genů pro Shiga toxiny nebo detekce vyprodukovaných Shiga toxinů, což provádí NRL/ECS.
Zdroj:
Špačková a kol. Zpráva o výskytu nejčastějších alimentárních onemocnění v České republice v letech 2018-2024. Zprávy CEM (SZÚ Praha), 2025; 34 (2).